Vyberte stránku

Dlouho jsem nenapsala ani řádek, tak jsem si řekla, že zkusím zase sepsat pár životních mouder. Není poslední dny vůbec prostor. Musím čas věnovat jiným věcem, které jsou prioritami, ale dnes se našla chvíle předat myšlenky. Předávání myšlenek a psaní je pro mně koníčkem a radostí!

Vnímejme vlastní pocity, své já a dívejme se kolem sebe. 🙂

Nedávno jsem viděla na LinkedIn moc hezký citát: „Spěcháte – li, budete jistě v cíli dříve, avšak za cenu, že jste stovky věcí přehlédli.“ Musím s citátem naprosto souhlasit. Na některé věci se vyplatí počkat, u některých vyloženě nespěchat a vůbec neběžet „maratón“ , ale pracovat bedlivě. Mnohdy pomalu, jindy rychleji. Mít oči otevřené. Spousta záležitostí a životního poznání přichází v ten pravý čas. Nastane zlom, který bychom si předtím ani nedokázali představit a jak říká jeden můj přítel: „K některým věcem musíme dozrát.“ A já souhlasím. Někdy nechápete, jak se vám dokáže během několika dní anebo měsíce převrátit život úplně jiným směrem. A vy se zpětně ohlížíte a uvědomujete si, že přišel správný čas. Ačkoliv jste před měsícem řešili, co dál a byli třeba z toho nešťastní, tak se vyplatilo vydržet, nevzdat a počkat si. Někdy opravdu moc spěcháme a přitom spoustu přehlédneme.  Jenomže, ne vždy dokážeme vidět skrze mlhu a máme oči otevřené. Naslouchat převážně vlastní intuici a sobě není jednoduché! Je to běh na delší trať. Stojí však za to!

Zkuste si někdy sednout a vnímat, jak se cítíte, když máte někam jít a nejste si jistí, zda tam jít chcete. Jaké máte pocity, co vám říká rozum a intuice? Jsou to dvě rozdílné věci, které často nespolupracují. Někdy nás intuice opravdu navádí, ale my ji skrze rozum přehlížíme. Jednou mi jeden člověk řekl: ,,Intuice je více než rozum.“Máme ji už od doby, co vznikl pračlověk, mají ji i zvířata. Nesouhlasím, že je to více než rozum, ale souhlasím, že je velmi podstatnou složkou! Zkusme ji naslouchat, ale nezapomínejme i na rozum.

Stalo se mi několikrát, za poslední dobu, že jsem jednala intuitivně a vyplatilo se. Naslouchat svým pocitům a zareagovat, jak mě navádí. V tu chvíli se vyhrocené situace vyřešily pro mne naprosto nad očekávání. A abych se vrátila k onomu času, je pravda, že i v tomto v nás promlouvá intuice. Lidé často neumí naslouchat sami sobě a už vůbec neumí naslouchat ostatním.  Pak mnohé nechápou a ani nemohou příliš chápat. Jsou „slepí“ hlavně sami k sobě.

Kdo je více svobodný než ten, který je sám sebou a má mysl otevřenou?

K těmto všem jednáním a myšlení musíme dospět. Musíme chtít dospět. Naslouchejme vlastní intuici, nespěchejme, nechme některé věci dozrát, dejme jim prostor a mějme oči otevřené. Posuneme se hlavně vnitřně.

A ano, snadno se píše, hůře koná  ale právě proto je důležitá trpělivost a čas.Staneme se svobodnější a spokojenější. Protože budeme vnímat sami sebe, své vnitřní já. Člověk je svobodný také tehdy, pokud je sám sobě nejlepším přítelem a naslouchá svým potřebám a myšlenkám.

Takže tedy jen krátký soupis několika hlubších myšlenek, které už někteří z nás aplikují a znají, jiní o nich třeba jen ví a jiné ani nezajímají, nebo je pouze přehlíží. Ale naslouchání sobě znamená také dělat věci podle našich pocitů a proto, že nás baví navzdory okolí, které je vždy nepřijímá kladně. I když jde někdy o kritiku objektivní (narážím na tu neobjektivní). Ale život je taktéž hlavně o nás a naší spokojenosti.

Tyto myšlenky nejsou sobecké, protože myslet na sebe je zkrátka nutné i lidské…