Vyberte stránku

„Rád chodím na místa, kde nejsou lidé, a je klid. K tomu krásný výhled a spokojenost je na místě.“Přívozskou haldu, kde málokdo zavítá, když objevil, při svých toulkách Ostravou,si hned zamiloval. „Jsem tady nad všemi lidmi tady kolem tzv. nad věcí.“ Říká Roman o svém oblíbeném místě v Ostravě. Občas chce být sám a tak si udělá výlet na hladu, kde skoro nikdo nezavítá a dívá se, jak to chodí pod ním, na malé lidi z té výšky a město celkově. „Mám rád takový ten nadhled, jak vidíš, že všichni tady lítají jak v mraveništi a ty to vidí z výšky a máš ten svůj klid. Jen se tomu pousměješ, jak všichni se někam honí, asi za štěstím.“ Město má už odmalička zafixované jako průmyslová oblast, ale co se mu líbí, je že si podle něj Ostrava na nic nehraje, vůči takovému Brnu nebo Praze. „Lidé si tady na nic nehrají a řeknou ti do očí, co si myslí, vesměs.“ V tomto směru je podle něj Ostrava autentická, svá a je to pro ní typické. Podle něj je škoda, a příliš nesouhlasí s tím, že se některé továrny ničí a ruší, protože je to identita tohohle města. Ale pokrok se nedá zastavit a vše se nedá udržet, tak jak bylo, i město musí jít kupředu. „Ostrava se mění, i na turistické město, ale to, jaké budou výsledky, se uvidí do budoucna.  A taky Ostrava je teď barevná, není už nějak průmyslová, jako tomu bylo kdysi, kdy člověk vyšel ven a měl místo bílé, černou košili, ale naopak, dost se změnila a mění.“ Rád se toulá po Ostravě a díky nim pak objeví i místa, jako tato halda, která stojí za výhled a chvilku, kdy člověk chce vypnout od města a pobýt sám… (Roman, 29)